Dánové jsou ve flexibilitě trhu práce vzorem celé Evropy. Fungoval by však dánský model flexibilní práce v českých podmínkách? Proč stojí za to se jím inspirovat? Co by se muselo v českém prostředí změnit? Jak se dá budovat úspěšná a udržitelná spolupráce státu, zaměstnavatelů a odborových organizací? Na tyto a podobné otázky se ve spolupráci s dánskými kolegy snažili najít odpovědi odborníci na oblast HR, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, představitelé odborů i zástupci firem účastnící se konference Skandinávská inspirace flexibility práce – model pracovního trhu Flexicurity v dubnu 2018.
Setkali se zde představitelé Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR, zástupci velvyslanectví Dánského království v ČR v čele s dánským velvyslancem J.E. Ole Frijs Madsenem, experti a expertky Dánské konfederace průmyslu, Dánské federace oborů a Dánské obchodní komory, zástupci skandinávských firem působících v ČR (LEGO Group, Nilfisk Advance, NNIT a Skanska). Sdíleli zkušenosti a názory na flexibilní formy zaměstnávání s cílem prodiskutovat možnosti uplatnění prvků dánského modelu flexibilního trhu práce (tzv. Flexicurity) v českých podmínkách.
Flexibilita práce je stále jednou z bariér u českých zaměstnavatelů. Flexibilita práce je přitom pro českou ekonomiku klíčová. Ukázalo to i měření age managementu, resp. měření HR procesů prostřednictvím nástroje LEA (Lifelong Employability Assessement), které se uskutečnilo mezi téměř 50 velkými, středními i malými výrobními i nevýrobními společnostmi. Výsledky měření mimo jiné ukázaly, že společnosti, které se měření zúčastnily, nejsou dostatečně připraveny na demografické změny, nástroje moderního HR nezavádějí v potřebné šíři a jejich celková připravenost na téma dlouhodobé zaměstnatelnosti, tj. udržitelnosti jejich lidského kapitálu a současně i na budoucí změny na trhu práce, je nízká.
Další ze závěrů měření konstatuje, že čeští zaměstnavatelé mají malé zkušenosti s flexibilitou práce, stále pro ně představuje jakousi bariéru, nikoliv příležitost na pracovním trhu, a potřebují v této sféře výrazně podpořit. Proces měření age managementu prostřednictvím nástroje LEA a jeho vyhodnocení v rámci projektu realizovala aliance odpovědných firem Byznys pro společnost ve spolupráci s Konfederací podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR.
Obsah
Dánský model Flexicurity
Dánský trh práce má ve srovnání s českým mnohá specifika. Ačkoliv je jedním z nejdůkladněji organizovaných na světě (míra sdružování se do odborů je kolem 80 %), nepředstavuje to pro zaměstnavatele bariéru v možnosti snadno přizpůsobit svou poptávku po pracovní síle hospodářskému cyklu, resp. svým aktuálním potřebám. Je to umožněno léty budovanou souhrou aktivní politiky zaměstnanosti (zvyšování úrovně kvalifikací), funkčního nastavení systému sociálních dávek (zajištění správných ekonomických pobídek k hledání zaměstnání) a účinné hospodářské politiky zaměstnanosti (vytváření pracovních míst). Lidé se po zkušenostech jednoduše nebojí, že by pro ně ukončení pracovního poměru znamenalo citelnou ztrátu příjmu (životní úrovně) a problém se získáním dalších pracovních příležitostí.
Klíčovým rysem dánského trhu práce je tripartitní spolupráce
Spolupráce mezi odbory, organizacemi zaměstnavatelů a státem je v Dánsku velmi intenzivní a přirozená. Navíc je mnohem více než na nařízeních založená na dohodách. Stát je spíše v roli pozorovatele a tím, kdo nastavuje mantinely. Většinou se totiž daří regulovat mzdy, pracovní podmínky a problematiku s tím spojenou bez jeho zásahů, tj. konsensem mezi odbory a zaměstnavateli.
Spolupráce na tvorbě legislativy a politiky zaměstnanosti
Odbory a zaměstnavatelé participují v Dánsku společně i na tvorbě legislativy a politiky zaměstnanosti. Jejich stanoviska jsou zohledňována i v oblastech, které jsou primárně regulovány právními předpisy, jako jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní umístění a pojištění v nezaměstnanosti. V mnoha oblastech jsou politická rozhodnutí přijímána ústředními nebo místními radami, v nichž jsou odbory i zaměstnavatelé rovněž zastoupeni.
Co činí dánský trh práce flexibilním?
Jedním z nejdůležitějších rysů dánského trhu práce je jednoduchost náboru a propouštění zaměstnanců. Stupeň ochrany zaměstnance před propuštěním je zde mnohem nižší než například ve Švédsku nebo v Německu. I proto má Dánsko oproti jiným zemím poměrně vysoký podíl zaměstnanců, kteří za určité časové období vystřídají svá pracovní místa. V průměru 25 – 35 % dánské pracovní síly každoročně mění svou práci, což odpovídá přibližně počtu 800 000 lidí. Mobilita zde existuje jak v nižších, tak ve vysoce postavených pozicích.
Flexibilita práce v dánských společnostech (pohyblivost pracovní doby, organizace pracovní doby a přesčasů nebo podmínky pro práci na částečný úvazek apod.) je dána především výsledkem kolektivního vyjednávání a nikoli právními předpisy, na rozdíl od většiny ostatních zemí. To dává větší prostor variabilitě oproti podmínkám upraveným zákonem.
- Dánští zaměstnavatelé kladou důraz na funkční flexibilitu zaměstnanců, tedy na jejich schopnost ovládat hned několik specializací. Dosahují toho například pomocí rotací pracovních míst a dalším vzděláváním, tj. neustálým budováním variability kompetencí svých lidí.
- Ve srovnání s jinými zeměmi je v Dánsku také větší mzdová flexibilita. Flexibilitu zaměstnávání podporují jak efektivní systém sociálního zabezpečení, tak i aktivní politika zaměstnanosti.
Přestože je dánský trh práce charakteristický relativně snadným a flexibilním propouštěním a délkou pracovního poměru na jedné pozici, je zde ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně nízká nezaměstnanost. Studie potvrzují, že se dánští zaměstnanci necítí ohroženi ztrátou zaměstnání. Nabídek práce je totiž dostatek a vlivem efektivního systému sociálního zabezpečení a vysoké výše podpory v nezaměstnanosti jim nehrozí ani ztráta životní úrovně. Převážná většina nezaměstnaných, kteří jsou pojištěni pro případ nezaměstnanosti, obdrží částku ve výši 90 % svých předchozích příjmů po dobu až dvou let od vzniku nezaměstnanosti. (Což je finanční částka přibližně okolo 2400 EUR.) Ti, kteří pojištění neplatí a jsou nezaměstnaní, mohou po stanovenou dobu podpory v nezaměstnanosti dostat až 1 400 EUR měsíčně.
Dánským specifikem je také tzv. kombinované zabezpečení – možnost kombinace placeného zaměstnání a různých typů dovolených – např. vzdělávacích, vědeckých nebo rodičovských. Stimulantem flexibility trhu práce v Dánsku je aktivní politika zaměstnanosti, především důraz na neustálé zdokonalování dovedností nezaměstnaných, aby byli snadno a rychle uplatnitelní u jiných zaměstnavatelů nebo v jiných profesích.
Dánský systém jako inspirace pro ČR
Dánský trh práce je hybridem různých elementů. Kombinuje dobře rozvinutý systém sociální ochrany a aktivní politiku zaměstnanosti s flexibilními regulacemi založenými na dohodách mezi sociálními partnery. Odborníci se shodují v tom, že inspirace Dánskem je pro rozvoj pracovního trhu v ČR více než žádoucí. Těžili by z toho jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé a stát. Dánský model Flexicurity je ukázkou funkčního a úspěšného modelu spolupráce státních institucí, firem a zaměstnanců. Dánský model vychází z jiného kulturního a hodnotového prostředí, přesto může být dobrou inspirací pro systematickou podporu a rozšíření flexibility českého pracovního trhu. Flexibilita neznamená pouze zkrácené či částečné úvazky – jak často bývá v ČR mylně vykládáno. Flexibilita (funkční, externí, nebo pracovního trhu) představuje legislativní systém umožňující zaměstnancům i zaměstnavatelům lépe pracovat s časem a prostředím, respektovat životní a osobní situaci lidí i priority a strategické plány firem ke spokojenosti všech.
Zavedení flexibilních forem práce, ale vyžaduje systémové změny – zejména v případě agendy Úřadů práce. Znamená to ideálně vrátit jejich fungování do role job center, (pracovních center) a zbavit je veškerých stávajících „dávkových agend“, které z úřadů práce udělaly v podstatě nepříliš funkční kombinaci.
Jak ukazuje praxe, obě agendy lze obtížně skloubit, aby instituce fungovala efektivně. Dánsko a další evropské země, mají systém job center (naší obdoby úřadů práce) zcela oddělen od dávkových agend, považují to primárně za nesystémové řešení. Vláda, ministerstvo práce a tripartita by měly přistoupit ke koncepčním konsensuálním změnám v systému sociálního zabezpečení včetně pracovního práva. Zejména s cílem vytvořit na trhu práce pro firmy podmínky, aby mohly uplatňovat pro své zaměstnance flexibilní formy práce a byly k tomu i podmínkami na trhu práce motivovány.